Pomozte vývoji webu a sdílení článku s přáteli!

Datum zavedení 2003-01-01

Ke stažení kapitoly 1.9 OES 7 ve formátu PDF, následujte odkaz: Kapitola 1.9 OES.

Oblast působnosti 1. \ T Definice

1.9.1. Tato kapitola se vztahuje na volbu izolace elektrických instalací střídavého proudu pro jmenovité napětí 6-750 kV.

1.9.2. Povrchová vzdálenost izolace (izolace) nebo kompozitní izolační konstrukce (L) je nejmenší vzdálenost podél povrchu izolační části mezi kovovými částmi různého potenciálu.

1.9.3. Efektivní průchodová vzdálenost je zlomkem povrchové vzdálenosti, která určuje dielektrickou pevnost izolátoru nebo izolační struktury v kontaminovaných a zvlhčených podmínkách.

Specifická efektivní délka únikové cesty ( λe ) je poměr efektivní délky únikové cesty k největšímu mezifázovému napětí sítě, ve které elektrická instalace pracuje.

1.9.4. Využití délky únikové cesty (k) je korekční faktor, který bere v úvahu účinnost použití délky únikové cesty izolátoru nebo izolační struktury.

1.9.5. Stupeň znečištění (SZ) je ukazatel, který zohledňuje vliv znečištění ovzduší na pokles elektrické pevnosti izolací elektroinstalací.

1.9.6. Mapa znečištění (KSZ) je geografická mapa zonace území podél SZ.

Obecné požadavky

1.9.7. Volba izolačních materiálů nebo izolačních konstrukcí ze skla a porcelánu by měla být prováděna podle specifické efektivní délky povrchové vzdálenosti v závislosti na SZ v místě elektrické instalace a jmenovitém napětí. Volba izolátorů nebo izolačních konstrukcí ze skla a porcelánu může být také provedena podle charakteristik vypouštění ve znečištěném a vlhkém stavu.

Volba polymerních izolátorů nebo konstrukcí v závislosti na NW a jmenovitém napětí elektrické instalace by měla být provedena podle charakteristik vybití ve znečištěném a zvlhčeném stavu.

1.9.8. Stanovení SZ by mělo být provedeno v závislosti na vlastnostech zdrojů znečištění a vzdálenosti od elektrické instalace (Tabulka 1..9.3-1.9.18). V případech, kdy je použití tabulek 1.1.9.3-1.9.18 z jednoho nebo druhého důvodu nemožné, mělo by být stanovení SZ provedeno podle systému zúčtování.

V blízkosti průmyslových komplexů, stejně jako v oblastech s ukládáním znečištění z velkých průmyslových podniků, tepelných elektráren a zvlhčovacích zdrojů s vysokou elektrickou vodivostí, by stanovení SZ mělo být zpravidla prováděno ASR.

1.9.9. Povrchová vzdálenost L (cm) izolátorů a izolačních konstrukcí ze skla a porcelánu by měla být určena vzorcem

L = λ e * U * k

kde λ e - specifická efektivní délka creepové dráhy podle tabulky 1.1.9.1, cm / kV;

  • U - největší pracovní fázové napětí, kV (GOST 721);
  • k je koeficient použití povrchové vzdálenosti (1.9.44-1.9.53).

Izolace OHL

1.9.10. Specifická efektivní délka plíživé dráhy podpěrných izolátorů izolátorů a VL kolíků na kovových a železobetonových nosnících v závislosti na NW a jmenovitém napětí (v nadmořské výšce do 1000 m nm) by měla být provedena podle tabulky 1.1.9.1.

1.9.1 Specifická efektivní délka plíživé dráhy podpěrných řetězů izolátorů a kolíkových izolátorů nadzemního vedení na kovových a železobetonových nosnících, vnější izolace elektrických zařízení a izolátorů otevřených rozváděčů

Specifická efektivní délka creepové dráhy podpůrných šňůr a kolíkových izolátorů nadzemního vedení v nadmořské výšce nad 1000 m by měla být ve srovnání s normou uvedenou v tabulce 1.1.9.1 zvýšena:

  • od 1000 do 2000 m - o 5%;
  • od 2000 do 3000 m - o 10%;
  • od 3000 do 4000 m - o 15%.

1.9.11. Izolační vzdálenosti vzduchem od proudu do uzemněných částí podpěr musí splňovat požadavky kapitoly 2.5.

1.9.12. Počet závěsných diskových izolátorů v podpůrných girlandách a v řadě speciálních řetězců girland (ve tvaru písmene V, ve tvaru ve tvaru - tvarované atd., složené z izolátorů stejného typu) pro VL na kovových a železobetonových nosnících by měly být určeny vzorcem:

m = L / L a

kde Lи je délka únikové cesty jednoho izolátoru podle normy nebo specifikace pro izolátor určitého typu, viz. Pokud výpočet m nedává celé číslo, pak zvolte další celé číslo.

1.9.13. Na trolejových vedeních s napětím 6-20 kV s kovovými a železobetonovými nosníky by měl být počet zavěšených deskových izolátorů v podpěrných a napínacích girlandách určen do 1.9.12 a nezávisle na materiálu podpěr by měly být nejméně dva.

Na trolejovém vedení 35-110 kV s kovem, železobetonem a dřevěnými podpěrami s uzemněnými uzávěry girland by měl být počet diskových izolátorů v napínacích girlandách všech typů v oblastech od 1-2nd NW zvýšen o jeden izolátor v každém girlandě ve srovnání s číslem získaným od 1.9.12.

Na trolejovém vedení s napětím 150-750 kV na kovovém a železobetonovém podkladu musí být počet deskových izolantů v napínacích girlandách určen podle 1.9.12.

1.9.14. Na trolejových vedeních s napětím 35-220 kV s dřevěnými podpěrami v oblastech z 1-2nd NW je dovoleno, aby počet zavěšených talířových izolátorů ze skla nebo porcelánu byl o 1 menší než u stropních vedení na kovových nebo železobetonových nosnících.

Na trolejových vedeních s napětím 6–20 kV s dřevěnými podpěrami nebo dřevěnými příčnými rameny na kovových a železobetonových nosnících v oblastech od 1-2nd NW musí být specifická efektivní délka únikové cesty izolátorů alespoň 1, 5 cm / kV.

1.9.15. V girlandách podpěr velkých přechodů by měl být k dispozici jeden přídavný deskový izolátor ze skla nebo porcelánu na každých 10 m výšky podpěry nad 50 mv závislosti na počtu izolátorů normálního provedení, definovaných pro jednořetězcové struny při λe = 1, 9 cm / kV pro nadzemní vedení s napětím 6-35 kV a λe = 1, 4 cm / kV pro nadzemní vedení s napětím 110-750 kV. Současně by počet izolátorů v girlandách těchto podpěr neměl být menší než požadované podmínky znečištění v přechodové oblasti.

1.9.16. V girlandách z izolačních materiálů ve tvaru misky ze skla nebo porcelánu, zavěšených ve výšce větší než 100 m, musí být k dispozici dva přídavné izolátory nad izolačními prvky uvedenými v souladu s body 1.9.12 a 1.9.15.

1.9.17. Volba izolačního vedení s izolovanými vodiči musí být provedena v souladu s 1.9.10-1.9.16.

Vnější skla a porcelánu izolace elektrických zařízení a otevřených rozváděčů

1.9.18. Specifická efektivní povrchová vzdálenost vnějších porcelánových izolací elektrických zařízení a izolátorů rozvaděčů 6-750 kV, jakož i vnější část spínacích přístrojů v závislosti na NW a jmenovitém napětí (v nadmořské výšce 1000 m nm) by měla být provedena podle tabulky 1.1.9.1.

Měla by být provedena specifická efektivní délka únikové cesty vnější izolace elektrických zařízení a izolátorů rozvaděče 6-220 kV, která se nachází v nadmořské výšce nad 1000 m: v nadmořské výšce až 2000 m - podle tabulky 1.1.9.1 a v nadmořské výšce 2000 až 3000 m - jeden stupeň znečištění je vyšší než normalizovaný.

1.9.19. Při volbě izolace rozváděče musí izolační vzdálenosti vzduchu od proudových částí rozváděče k uzemněným konstrukcím odpovídat požadavkům kapitoly 4.2.

1.9.20. V napínacích a podpěrných ramenech otevřeného rozvaděče by měl být počet deskových izolátorů stanoven podle 1.9.12-1.9.13 přidáním šňůry 110-150 kV - jedna, 220-330 kV - dvě, 500 kV - tři, 750 kV - čtyři izolátory do každého okruhu .

1.9.21. Při absenci elektrického zařízení, které splňuje požadavky Tab. 1.1.9.1 pro plochy se 3-4th Sz, je nutné použít zařízení, izolátory a průchodky pro vyšší jmenovité napětí s izolací vyhovující Tabulce 1.1.9.1.

1.9.22. V oblastech se znečištěnými podmínkami, které přesahují 4. CW, by měla být zpravidla provedena konstrukce uzavřeného rozváděče.

1.9.23. Venkovní rozváděč s napětím 500–750 kV a zpravidla otevřený rozvaděč s napětím 110–330 kV s velkým počtem připojení by neměl být umístěn v oblastech s 3-4th СЗ.

1.9.24. Specifická efektivní délka únikové cesty vnější izolace elektrických zařízení a izolátorů v uzavřeném rozvaděči 110 kV a výše musí být nejméně 1, 2 cm / kV v oblastech s 1. NW a nejméně 1, 5 cm / kV v oblastech s 2-4 th Sz.

1.9.25. V oblastech od 1. až 3. SZ by mělo být použito rozvaděče s kovovým pláštěm a rozvodny transformátoru s izolací podle tabulky 1.1.9.1. V oblastech od 4. Sz je povoleno pouze použití rozvaděče s kovovým pláštěm a rozvodny transformátoru se speciálními izolátory.

1.9.26. Izolátory z pružných a pevných venkovních otevřených vodičů by měly být vybrány se specifickou účinnou povrchovou vzdáleností podle tabulky 1.1.9.1: λe = 1, 9 cm / kV pro jmenovité napětí 20 kV pro vodiče 10 kV v oblastech od 1. až 3. místa; λe = 3, 0 cm / kV při jmenovitém napětí 20 kV pro proudová vedení 10 kV v oblastech od 4. CW; λe = 2, 0 cm / kV při jmenovitém napětí 35 kV pro vodiče 13, 8-24 kV v oblastech 1–4 th Sz.

Volba izolace podle charakteristik výboje

1.9.27. Nadzemní vedení 6–750 kV, vnější izolace elektrických zařízení a 6–750 kV otevřené rozvaděče by měly mít 50% výstupní napětí průmyslového kmitočtu ve znečištěném a zvlhčeném stavu, ne nižší než hodnoty uvedené v tabulce 1.1.9.2.

Tabulka 1.9.2 50% výstupní napětí nadzemního vedení 6-750 kV, vnější izolace elektrických zařízení a izolátorů otevřeného rozváděče 6-750 kV v kontaminovaném a zvlhčeném stavu

Měla by být provedena specifická povrchová vodivost vrstvy znečištění (alespoň):

pro 1. NW - 5 µS, 2. NW - 10 µS, 3. NW - 20 µS, 4. NW - 30 µS.

Stanovení znečištění

1.9.28. V oblastech, které nejsou v zóně vlivu zdrojů průmyslového znečištění (lesy, tundra, leso-tundra, louky), lze použít izolaci s menší specifickou účinnou povrchovou vzdáleností než normalizovanou v tabulce 1.1.9.1 pro 1. СЗ.

1.9.29. Území z 1. NP zahrnují oblasti, které nejsou v pásmu vlivu zdrojů průmyslového a přírodního znečištění (močály, hornaté oblasti, oblasti se slaně slanou půdou a zemědělské plochy).

1.9.30. V průmyslových zónách může být za přítomnosti zdůvodněných údajů použita izolace s větší specifickou účinnou povrchovou vzdáleností než normalizovaná v tabulce 1.1.9.1 pro 4. СЗ.

1.9.31. Míra kontaminace v blízkosti průmyslových podniků by měla být stanovena podle tabulky 1..9.3-1.9.12 v závislosti na typu a odhadovaném objemu výrobků a vzdálenosti od zdroje znečištění.

Tabulka 1.9.3 NW v blízkosti chemických podniků a průmyslových odvětví

Tabulka 1.9.4 SZ v blízkosti rafinérií a petrochemických podniků a průmyslových odvětví

Tabulka 1.9.5 NW u podniků na výrobu plynu a zpracování plynu

Tabulka 1.9.6 СЗ v blízkosti podniků pro výrobu buničiny a papíru

Tabulka 1.9.7 СЗ v blízkosti podniků a výrobců železné metalurgie

Tabulka 1.9.8 СЗ v blízkosti podniků a výroba neželezných kovů

Tabulka 1.9.9 СЗ v blízkosti podniků pro výrobu stavebních materiálů

1.9.10 NW v blízkosti strojírenských podniků a průmyslových odvětví

Tabulka 1.9.11 NW u podniků lehkého průmyslu

1.9.12 NW v blízkosti podniků pro těžbu rud a nekovových nerostů

* Platí pro definici NW blízko hromady.

Odhadovaný objem výrobků vyráběných průmyslovým podnikem je určen součtem všech typů výrobků. NW v ablační zóně provozního nebo stavebního podniku by měla být určena největším ročním objemem výroby, s přihlédnutím k dlouhodobému plánu rozvoje podniku (ne více než 10 let dopředu).

1.9.32. Stupeň znečištění v blízkosti tepelných elektráren a průmyslových kotlů by měl být určen podle tabulky 1.9.13 v závislosti na typu paliva, výkonu stanice a výšce komínů.

Tabulka 1.9.13 SZ u tepelných elektráren a průmyslových kotlů

1.9.33. Při počítání vzdáleností podle tabulek 1..9.3-1.9.13 je hranicí zdroje znečištění křivka, která obklopuje všechna místa atmosférických emisí v daném podniku (TPP).

1.9.34. V případě překročení objemu výkonu a výkonu TPPs ve srovnání s údaji uvedenými v tabulce 1.1.9.3-1.9.13 by měl být SZ zvýšen alespoň o jeden krok.

1.9.35. Objem výroby v přítomnosti několika zdrojů znečištění (dílny) v jednom podniku by měl být určen součtem výrobních objemů jednotlivých dílen. Pokud je zdroj emisí znečišťujících látek z jednotlivých odvětví (dílen) oddělen od ostatních zdrojů emisí podniku o více než 1000 m, měl by být roční objem výroby stanoven zvlášť pro tato odvětví a zbytek podniku. V tomto případě by měla být odhadovaná hodnota Sz stanovena v souladu s 1.9.43.

1.9.36. Pokud v jednom průmyslovém podniku existují produkty několika průmyslových odvětví (nebo subsektorů) odvětví uvedených v tabulce 1..9.3-1.9.12, pak by měl být SOC určen v souladu s 1.9.43.

1.9.37. Hranice zóny s tímto SZ by měly být upraveny s ohledem na větrnou růžici podle vzorce:

S = So * (W / Wo)

kde S je vzdálenost od hranice zdroje znečištění k hranici oblasti s daným SZ, upraveným o vzestup větru, m;

Tak je normalizovaná vzdálenost od hranice zdroje znečištění k hranici regionu s tímto SZ s kruhovou větrnou růžicí, m;

W je průměrná roční četnost větrů uvažovaného rumba, %;

Wo je opakovatelnost větru jedné rumby s kruhovou větrnou růží, %.

Hodnoty S / So by měly být omezeny na 0, 5≤S / So≤2.

1.9.38. Stupeň znečištění v blízkosti skládek prašných materiálů, skladovacích budov a staveb, čistíren odpadních vod by měl být stanoven v tabulce 1.1.9.14.

1.9.14 SZ v blízkosti skládek prašných materiálů, skladových objektů a staveb, čistíren odpadních vod (skládky popela, skládek soli, skládek strusky, velkých průmyslových skládek, spaloven odpadů, skladů a výtahů prašných materiálů, skladů pro skladování minerálních hnojiv a toxických chemikálií, hydraulických dolů) a koncentrátory, provzdušňovací stanice a další čistírny odpadních vod)

1.9.39. Stupeň znečištění v blízkosti silnic s intenzivním používáním chemických odmrazovacích činidel v zimě by měl být určen podle tabulky 1.1.9.15.

Tabulka 1.9.15 NW v blízkosti silnic s intenzivním využitím chemických odmrazovacích prostředků v zimě

1.9.40. Míra znečištění v pobřežních oblastech moří, slaných jezer a nádrží by měla být stanovena v tabulce.9.9.16, v závislosti na slanosti vody a vzdálenosti od pobřeží. Odhadovaná slanost vody je určena hydrologickými mapami jako maximální hodnota slanosti povrchové vrstvy vody v zóně do hloubky 10 km do vodní plochy. Stupeň znečištění nad povrchem útvarů slané vody by měl být o jeden krok vyšší než v tabulce 1..9.16 pro zónu do 0, 1 km.

Tabulka 1.9.16 SZ v pobřežní zóně moří a jezer o rozloze více než 10 000 m 2

1.9.41. V oblastech vystavených větru s rychlostí větší než 30 m / s od moře (alespoň jednou za 10 let) by měla být vzdálenost od pobřeží uvedená v tabulce 1.9.16 zvýšena třikrát.

U nádrží o ploše 1000-10000 m 2 je dovoleno SZ snížit o jeden stupeň oproti údajům z tabulky 1.1.9.16.

1.9.42. Stupeň znečištění v blízkosti chladicích věží nebo rozstřikovacích bazénů by měl být určen podle tabulky 1..9.17 se specifickou vodivostí cirkulující vody menší než 1000 µS / cm a podle tabulky 1..9.18 se specifickou vodivostí od 1000 do 3000 µS / cm.

Tabulka 1.9.17 NW v blízkosti chladicích věží a postřikovacích bazénů se specifickou vodivostí cirkulující vody menší než 1000 µS / cm

Tabulka 1.9.18 СЗ v blízkosti chladicích věží a stříkacích bazénů se specifickou vodivostí cirkulující vody od 1000 do 3000 µS / cm

1.9.43. Odhadovaná hodnota Sz v překrývající se zóně znečištění ze dvou nezávislých zdrojů, určená s ohledem na větrnou růži na 1, 9.37, by měla být stanovena podle tabulky 1.9.19 bez ohledu na typ průmyslového nebo přírodního znečištění.

Tabulka 1.9.19 Odhadovaná hodnota С při ukládání znečištění ze dvou nezávislých zdrojů

Míry využití hlavních typů izolátorů a izolačních struktur (sklo a porcelán)

1.9.44. Faktory využití izolačních struktur složených z jednoplášťových izolátorů by měly být definovány jako

k = ki * kk,

kde Ki - koeficient použití izolátoru;

kk - součinitel použití kompozitní konstrukce s paralelními nebo sériově paralelními větvemi.

1.9.45. Koeficienty využití ki závěsných deskových izolátorů podle GOST 27661 se špatně vyvinutým spodním povrchem izolačního dílu by měly být určeny podle tabulky 1..9.20 v závislosti na poměru délky únikové cesty izolátoru L к k průměru jeho desky D.

Tabulka 1.9.20 Koeficienty použití k a zavěšených deskových izolátorů se špatně vyvinutým spodním povrchem izolačního dílu.

1.9.46. Koeficienty použití ki zavěšených deskových izolátorů speciálního provedení s vysoce vyvinutým povrchem by měly být určeny z tabulky 1.1.9.21.

Tabulka 1.9.21 Koeficienty použití pro k a speciální závěsné deskové izolátory.

1.9.47. Koeficienty použití izolátorů k a pinů (lineární, podpůrné) se špatně vyvinutým povrchem by měly být rovny 1, 0, se silně vyvinutým povrchem - 1, 1.

1.9.48. Faktory využití k a vnější izolace elektrických zařízení pro venkovní instalaci, vyrobené ve formě jednotlivých izolačních konstrukcí, včetně vnějších nosných izolátorů pro jmenovité napětí do 110 kV, a tyčových závěsných izolátorů pro jmenovité napětí 110 kV, by měly být určeny podle tabulky.9.22. v závislosti na poměru délky únikové cesty izolátoru nebo izolační struktury L a délky jejich izolační části h.

1.9.22 Faktory využití jednotlivých izolačních sloupů, izolátorů podpěrných a závěsných tyčí

1.9.49. Faktory využití pro jednookruhové řetězy a sloupy s jedním nosníkem tvořené izolátory stejného typu by měly být rovny 1, 0.

1.9.50. Faktory využití kompozitních konstrukcí s paralelními větvemi (bez mostů) složených z podobných prvků (dvouřetězcové a víceřetězcové podpěrné a napínací struny, sloupy dvou a více sloupků) by měly být určeny podle tabulky 1.9.23.

1.9.23 Faktory využití pro kompozitní konstrukce s elektricky paralelními větvemi (bez propojek)

1.9.51. Faktory využití kk girlandy ve tvaru písmene V a ve tvaru písmene V s jednořetězcovými větvemi by měly být rovny 1, 0.

1.9.52. Faktory využití pro kompozitní konstrukce se sériově paralelními větvemi, tvořené izolátory stejného typu (řetězy typu Y nebo , опорных колонок с различным числом параллельных ветвей по высоте, а также подстанционных аппаратов с растяжками), следует принимать равными 1, 1.

1.9.53. Коэффициенты использования kи одноцепных гирлянд и одиночных опорных колонок, составленных из разнотипных изоляторов с коэффициентами использования kи1 и kи2, должны определяться по формуле

где L1 и L2 - длина пути утечки участков конструкции из изоляторов соответствующего типа. Аналогичным образом должна определяться величина kи для конструкций указанного вида при числе разных типов изоляторов, большем двух.

1.9.54. Конфигурация подвесных изоляторов для районов с различными видами загрязнений должна выбираться по табл.1.9.24.

Таблица 1.9.24 Рекомендуемые области применения подвесных изоляторов различной конфигурации

Примечание. D - диаметр тарельчатого изолятора, см; h - высота изоляционной части стержневого изолятора, см; Lи - длина пути утечки, см.

Текст документа сверен по: нормативно-производственное издание М.: Издательство НЦ ЭНАС, 2002

Pomozte vývoji webu a sdílení článku s přáteli!

Kategorie:

Znalostní báze